Do tiskárny jsem poslal dotisk „Pomníků zimy“ Jana Hlávky a Jany Vybíralové a třetí díl Války memů Richarda Šusty, která se jmenuje „Krusta temné hvězdy“. A “Tanec na sopce” na vás nahrneme pravděpodobně v květnu.
“Tanec na sopce”
Je to jednoduché. Z umělého lidského vajíčka a umělé spermie nemůže vzniknout nic jiného než umělý člověk. Ovšem je to ještě vůbec člověk? Anebo co vlastně? Android? Mutant? Zvíře? Umělá inteligence na biologickém základu? Profesor Panarski, který to ve své laboratoři uskutečnil, byl nejen špičkový genetik, biochemik a molekulární fyzik, ale zároveň esoterik a taky trochu šaman a čaroděj.
A když si všiml, že v jeho biologickém produktu zůstaly ještě nějaké volné jalové řetězce DNA, neodolal, aby do nich něco dodatečně nevepsal. A nerozmýšlel se dlouho, co to bude. Nenáviděl tuhle šílenou baltimorskou megapoli a usoudil, že jediné, co si zaslouží, je apokalypsa. Gině je deset let a má ji vepsanou do své DNA. Je k ní ale ještě třeba iniciační rozbuška.
Tedy ne, že bych chtěl zachraňovat celý svět, ale Baltimore mi za to stojí.